Zprávy

Kontroly jen tam, kde to přinese skutečnou úsporu energií

Hospodárnost v oblasti energií? Určitě ano, ale ne za cenu, kdy administrativní náklady a související zátěž převyšují možnosti úspor energie. I v této oblasti musíme hledat hranice pro to, co ještě je a co už není efektivní.

Poslanec Pavel Pustějovský předložil v rámci novely zákona o hospodaření s energií, kterou projednával hospodářský výbor, dva důležité pozměňovací návrhy, ty byly výborem podpořeny. Zásadním způsobem upravují kontroly systémů vytápění a klimatizací, zpřesňují definice související s výpočtem energetické náročnosti budov a především zmírňují povinnosti zpracování průkazů energetické náročnosti budovy v případě změn dokončené budovy.
První z pozměňovacích návrhů cílí na zavedení směrnice Evropského parlamentu a Rady, jejíž nejzazší termín je v březnu 2020. „S ohledem na délku našeho legislativního procesu a v souvislosti s tím, že zavedení přinese značné zlepšení v oblasti kontrol, se domnívám, že je vhodné zařadit úpravu již do současné novelizace,“ uvedl Pavel Pustějovský.
V praxi bude navrhovaná úprava znamenat zvýšení hranice pro kontrolu systémů vytápění z výkonu 20 kW na 70 kW a u klimatizací z 12 na 70 kW. To znamená možnost vypuštění výjimky pro rodinné domy, byty a rekreační objekty, které zvýšením výkonu z těchto kontrol automaticky vypadnou. Kontrolám navíc nebudou podléhat systémy vytápění a klimatizace, které splňují požadavky stanovené směrnicí. Naopak nově se budou kontrolovat také tepelná čerpadla a elektrické odporové vytápění. V obecné rovině však dojde ke snížení počtu zařízení podléhajících kontrolám a v důsledku tak k omezení celkového rozsahu kontrol v této oblasti.
Ti, kterých se kontroly týkají, budou mít povinnost zajistit pravidelnou kontrolu zařízení energetickým specialistou s tím, že výsledkem bude zpráva o provedené kontrole, kterou na vyžádání předloží příslušnému orgánu (zpravidla ministerstvo nebo Státní energetická inspekce).
Ve druhém pozměňovacím návrhu je doporučeno lepší definování některých pojmů v zákoně (systém vytápění, technický systém budovy ad.) a také zpřesnění definic souvisejících s výpočtem energetické náročnosti budov, zejména týkajících se například ochozů či mezipater.
„Za klíčovou však považuji úpravu povinnosti zpracování průkazu energetické náročnosti budovy při změnách dokončené budovy. V tomto případě jsme byli „papežštější než papež“ a současný zákon nařizuje zpracování průkazu při všech změnách. Podle evropské legislativy však stačí tuto povinnost splnit pouze při větších změnách definovaných předpisem. A právě toto zmírnění jsem navrhl aplikovat, aby nedocházelo ke zbytečnému administrativnímu zatěžování všech zúčastněných,“ řekl Pustějovský, který věří, že návrhy Poslanecká sněmovna podpoří.

 

Přidáno: 17. 05. 2019

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.